Jednou z diskutujících v panelu zaměřeném na zdroje pro rozvoj podnikavosti na středních školách byla na naší říjnové konferenci pedagožka na Gymnáziu a SOŠ v Podbořany Romana Havrdová. Jak se na této škole zapojují studenti do přípravy tradičních charitativních koncertů? Jaké vnímá překážky a jak jí při rozvoji podnikavosti u student pomáhá Nadace Via?

Jak jste se dostala k tématu podnikavosti, o které jste mluvila v minulém roce i na konferenci pořádané Asociací podnikavé Česko?

Působím jako pedagožka na malém gymnáziu v Podbořanech. Na konferenci jsem se dostala díky charitativním koncertům, které s našimi žáky pořádáme a se kterými nám pomáhá Nadace Via. Naše gymnázium má pouze osm ročníků, panuje tu komorní atmosféra a studenti jsou zvyklí spolu trávit čas a organizovat právě takové akce. V roce 2022 proběhl již sedmý ročník. Koncerty mají vždy velký ohlas a studenti se do nich chtějí zapojovat nejenom přímým účinkováním, ale například přípravou občerstvení či výrobou předmětů, které se pak prodávají a tak dále. Zapojuje se opravdu hodně studentů ze všech ročníků gymnázia. Získávají díky tomu spoustu zkušeností a motivuje je to v další práci.

Jak se Nadace Via podílí na organizaci koncertů?

Nadace Via nám pomáhá především finančně, kdy do jisté částky znásobí vybrané peníze, při jednom koncertu se nám tak na dobrou věc podařilo vybrat téměř 100 000 Kč. Nadace také pořádala pro studenty workshopy, kde je učila, jak správně pracovat v týmu, jak si rozdělit úkoly. Spolupráce s nadací je vždy moc příjemná.

Jaký byl prvotní impuls pro pořádání benefičních koncertů?

Naše škola se nachází v oblasti bývalých Sudet, je silně poznamenána tím, že odsud po válce byla odsunuta většina obyvatelstva, území bylo následně dosídleno, došlo zde k zpřetrhání vazeb a kořenů. Kvůli tomu zde naleznete spoustu opuštěných míst a kostelů, které jsou ve velmi špatném stavu. Zprvu jsme chtěli, aby děti vnímaly potřeby místa, kde žijí, aby se naučily aktivně se zapojovat do dění kolem sebe. První impuls tak byl právě uspořádat koncert na podporu a zviditelnění kostela, konkrétně kostela sv. Jiljí v Libyni u Lubence. Dnes je z něj úžasný vitrážový kostel, který se pomalu stává turistickou atrakcí. Některé koncerty byly právě na podporu oprav staveb. Dva byly pro kostely, jeden pro synagogu v Žatci. Další se uskutečnily na pomoc dětí s handicapem.

Jaké kompetence si tak děti při těchto akcích osvojují?

Určitě se učí týmové práci, především realizovat vlastní projekt ze svých nápadů. Je to vždy proces, který se vyvíjí a do kterého mohou vnášet vlastní podněty. Procvičují si také finanční gramotnost. Shání sponzory, mají přehled o veškerých financích a těší se na to, kolik se jim podaří nakonec na dobrou věc získat. Osvojí si také praktické schopnosti, někdo například natáčí, jiný fotografuje, rolí k vyzkoušení je spousta.

Stojí veškeré přípravy právě na studentech?

Pro studenty je to úplně nová zkušenost, vždy při nich stojí také vyučující, kteří jim pomáhají, ale spíše zpovzdálí. Myslím si, že je pro děti důležité setkat se i s chybou a poté s ní pracovat. Například když někdo v týmu něco neplní tak, jak bylo domluveno, musí situaci vyřešit a uvědomit si, že i to se stává.

Když se vás někdo zeptá na hlavní úspěch, kterého jste koncerty dosáhli, co byste řekla?

Nezmiňovala bych finance, ale spíše nadšení dětí, které pozoruji při realizaci akce a po koncertu. Prochází nervozitou, přemýšlí nad tím, jaký bude výsledek, zda se vše vydaří. Jdou do toho na 99 % a je krásné sledovat jejich nasazení, sílu a energii. Mají prostor tvořit mimo školní lavice.

Co pro vás znamená podnikavost a co její rozvíjení může naší společnosti přinést?

Já vždy říkám, že nejlepší výchova je láska a vzor. A s tím podle mě souvisí právě také podnikavost – poskytnout prostor a ukázat možnosti. Děti samy ne vždy ten prvotní impuls najdou, pokud nevyrůstají v prostředí, kde by je například v podobných aktivitách podporovala rodina. Pokud se na rozvíjení podnikavosti budeme podílet a předávat dětem její základy, naučí se být aktivní samy, nebát se. Tím získáme osobnosti, které se umí postavit za svůj projekt a realizovat se.

Vnímáte ve své snaze rozvíjet podnikavost nějaké překážky?

Konkrétně v našem případě je to bohužel nedostatek učitelů, kteří by se do podobných aktivit zapojovali. Máme hodně učitelů na zkrácený úvazek, a tak na nějaké větší projekty nezbývá prostor. V měřítku celorepublikového vzdělávání by dle mého pomohlo více zařadit blokovou výuku. Myslím si, že je pro děti zatěžující mít 5-6 hodin a pokaždé se zaměřovat na jiné téma. Děti by také měly zpracovávat dlouhodobé projekty během školního roku. Důležitý je přitom učitel, který do toho jde s třídou nebo vybranou skupinou, a na cestě jim pomáhá.